Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola I

 

 
J A W A  9 0
 
Považské strojarne n.p. Považská Bystrica, 1967-1973
 
 

manet.gif

           Jak začít povídání o českém, vlastně ještě přesněji československém, nebo úplně nejpřesněji o slovenském motocyklu, který byl vyráběn v letech 1967 - 1973 a jehož označení bylo, především z prodejních důvodů stanoveno na "JAWA 90"? Snad pohádkově – bylo, nebylo…
 
 
     V roce 1918 vznikla v Mnichově Hradišti továrnička na výrobu přesných nástrojů. O její vznik se zasloužili tři společníci. Jedním z nich byl i pan Dr. Ing. František Janeček (23.1.1878 – 6.6.1941). K původní továrničce v roce 1922 přibyla další, a to v Praze. Její název byl „Zbrojovka ing. František Janeček". V roce 1926 se výroba rozšířila i do závodu v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou a v roce 1928 vzniká slévárna v Týnci nad Sázavou. A zde by vlastně mohlo naše vyprávění také začínat. Proč? V roce 1929 začaly totiž z výrobních linek závodu v Praze díky útlumu výroby zbraní sjíždět první motocykly se značkou JAWA.
 
     Nutno je ovšem poznamenat, že každý začátek je těžký. Hledat nápady a inspiraci a na jejich základě vyrábět a uspět na trhu je velice, velice složité. Stojí to i dnes hodně peněz a námahy, ale kdo chce uspět, musí i riskovat. Proto se  pan továrník Janeček rozhodl využít výrobků již existující německé firmy Wanderer a odkoupil od ní licenci na výrobu těžkého půllitru, přezdívaného později pro své vlastnosti „rumpál". A co se jménem a označením nového vlastního motocyklu? Proč si dělat velké starosti, vždyť lze použít začátečních písmen svého jména a jména firmy Wanderer. A tak vznikl slavný název "JAWA".
 
     „Rumpál" byl ale těžký, nevyzkoušený a problémový motocykl, který spotřebitelům především i kvůli ceně a poruchovosti k srdci nepřirostl. Vyrobeno bylo pouhých 1.016 kusů a v roce 1931 byla jeho výroba ukončena. Takže co dál? Nové hledání nápadů a invencí skončilo angažováním Angličana George Williama Patchetta. Tak trochu závodníka, konstruktéra, ale především schopného manažera. Tento muž působil u slavné anglické firmy Brough Superior, poté pracoval u belgické firmy FM, než jej do svých řad takzvaně „přetáhl“ pan ing. Janeček ml. Patchett poté po dobu 8 let (až do roku 1938) působil úspěšně u firmy a jen válka zabránila pokračovat v jeho započaté a úspěšné práci. Spolu s ním získává (samozřejmě opět za peníze) pan Ing. Janeček i další licenci od anglické firmy Villiers. Byla to licence na jednoduchý a lidový typ motocyklu. Prototypy Jawy 175 Villiers jsou hotovy již v roce 1932 a díky jednoduchosti a přijatelné ceně se stávají rázem tržním hitem. Obchodní úspěch je konečně tady a s ním samozřejmě i tolik potřebné peníze na další vývoj.
 
     A i proto mohou v letech 1935 – 1936 vyjíždět z továrny jedny z nejlepších výrobků firmy – Jawy 350 OHV, hned nato dvoutaktní Jawa 250 a první konstruktérská práce pana ing. Josefa Jozífa -  Jawa 100 Robot. A tak bych mohl pokračovat přes legendárního „Péráka", „Kývačku" i „Panelku" až do současné doby. Vlastně až do současné doby ne, protože pohádka zde končí. A to nejen díky EU a přísným ekologickým limitům, ale také proto, že konkurovat světu stojí stále více peněz. A sehnat peníze je stále těžké, ne-li ještě těžší než v dobách Janečkových a Patchettových.
 
     O historii továrny, značky i výrobků bychom mohli mluvit do nekonečna. I o úspěších a neúspěších firmy, sportovních aktivitách i konstruktérech. Mně však jde o výrobek, který tak trochu vybočoval svou konstrukcí z řady. Byl vyráběn v letech 1967 – 1973, nikoliv však v továrně Jawy, ale v Povážskych strojírnach n.p. Povážská Bystrica a vyjížděl z továrních bran nejprve pod firemním prototypovém označením PS 90 (popř. jako PS 90 Lizard, ve výkresové dokumentaci značený jako typová řada motorů , resp. podvozků - SK 90 ), poté především z prodejních důvodů a na základě tlaku Motokovu pod názvy JAWA 90 Roadster, Cross resp. Trail.
 
     Nebo by se celé vyprávění dalo začít historií a vznikem závodu v Povážské Bystrici, kde se po odkoupení 9000 z 12000 akcií Bratislavské muniční firmy ROTH Zbrojovkou Brno, začal společně v její režii 24. června 1929 budovat budoucí závod? Dne 31.12.1934 se tyto dva podniky sloučily pod společným názvem „Československá zbrojovka, úč. spol. Brno, závody v Povážské Bystrici„ (později označeno jako závod II). Nebo snad začínat až rokem 1947, kdy v samostatném národním podniku Povážské strojírny začal z pásů továrny sjíždět motocykl Manet M 90, vyvinutý konstruktéry Povážských strojíren?
 
     Jak vlastně vznikala skvělá myšlenka zkonstruovat motocykl odlišné koncepce a kdo byl vlastně jeho tvůrcem? A jak to všechno vlastně začalo? To vše najdete v na těchto stránkách.
 
     Chci jen upozornit, že v rámci objektivity zařazuji vedle sebe názory, tvrzení, legendy a informace jak české, tak slovenské strany. Zatímco u strany české jsem se obracel převážně na specialistu a znalce, který se rekonstrukcí těchto motocyklů zabývá již delší dobu, ze slovenské strany mám informace přímo od konstruktéra, který byl členem vývojového týmu Povážských strojíren a zaslal mi laskavě ke svému vyprávění jako doklad 2 CD, plné firemní dokumentace, fotografií i oficiálních datovaných výkresů a listin. Kromě jiného se na těchto CD  nacházejí i některé části smluv s Motokovem. A z těch je zcela zřejmé, jak to všechno tehdy vlastně probíhalo. To sem však nechci tahat, neboť taková byla doba a vytahovat "kostlivce" ze skříní není můj styl. 
  
     Takže nechť si každý ze čtenářů udělá vlastní názor na to, co je pro jeho potřebu objektivnější a vezme si pro svou potřebu to, co ho zajímá.
  
 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA