Jdi na obsah Jdi na menu

Závěr

 

JAWA 90 – ZÁVĚR
 

manet.gif

 
 
     Závěr má většinou sloužit k bilancování a k případnému naznače-ní dalšího směru, vize, plánů. Já však kromě dalšího vylepšování mého stroje a ježdění žádné další plány nemám. Snad jen možnost do budoucna – sehnat od těchto zajímavých motocyklů všechny 3 generace, které byly vyrobeny. Vlastně čtyři – tedy včetně prvních kusů, opatřených karburátory Dell Orto. Zatím mám 1. a 2. generaci – první v současné době dokončuji renovaci (je to Roadster přímo od Neckermanna, určený v roce 1969 pro vývoz) a druhou, Cross – Trail, jsem dokončil. Oba dva modely můžete vidět v úvodu na fotkách.
 
     Mé vyprávění o motocyklech PS 90 (Jawě 90 Roadster, Cross a Trail) končí. To, co jsem se dozvěděl jsem přenesl na papír. Chtěl jsem touto cestou připomenout skuteč- 
nost, že i u nás se vyráběly zajímavé a výkonné motocykly, pouze chyběla ta trocha času na další vývoj, chuť nejvyššího vedení jít do experimentu i mimo limitující pětiletý plán a neposlední řadě i ten nejkvalitnější materiál a peníze. To, co jsem napsal,však není dogma– jak sami vidíte, střídám fakta s názory pamětníků, legendami i neověřenými fakty. Budu jen rád, když i vy, kteří na tyto stránky zavítáte, přidáte jakýkoliv názor či informaci, která by tyto mé stránky mohla doplnit a rozšířit. Předem vám za to děkuji (e-mailová adresa je uvedena v úvodu).   
 
     Jinak chci zároveň těmito stránkami poděkovat všem, kteří mi v mém úsilí pomáhali. Byl to především můj otec, jehož „zlaté ručičky“ už dokázaly rozchodit řadu „zbořenin“ i mrtvých motorů a jehož precizní práce je na motocyklu vidět. Jen pozorování jeho šikovných rukou např. při renovaci spojky a sestavování převodovky, to je vysoká škola mechaniky. I jeho zvyk na vše zkonstruovat pomocné přípravky, nervat a neničit materiál šroubovákem, kladivem či sekyrou, jak to někteří „kvalitní“ řemeslníci dělají, je nutné ocenit. Je vidět, že staří řemeslníci a soustružníci mají ten správný „fortel“ a umí si se vším poradit. I proto jeho finální a repasované díly vypadají tak, jak mají – a jsou nepoškozené! A motocykl chytá na první či druhé šlápnutí, spojka se nesmeká, motor na místě nezhasíná …..
 
     Dále pak nejmenovanému odborníkovi z Čech, který přispěl neocenitelnými radami, dokumentací a dobovými pohledy i plakáty (budou doplňovány na stránky dodatečně). Bez jeho informací bych se nikdy nedozvěděl o těchto typech motocyklů to podstatné. A v neposlední řadě mi pomohl i dodávkou tolik potřebných originálních dílů, které mi k renovaci ještě chyběly. Na druhou stranu chci jmenovat za slovenskou stranu pana Metzkera, který mi poskytl jako přímý účastník vývoje a výroby tohoto motocyklu cenné a především zasvěcené rady a řadu dalších firemních materiálů, včetně historie výroby motocyklů na Slovensku.
Kapitolu 2 jsem proto ponechal i jako výraz díků v originále ve slovenštině. Patří ostatně celá jemu.
 
     No a samozřejmě i mojí ženě Marušce, která byla natolik trpělivá, že mi před dokončením renovace nevyčítala ani jisté domácí práce, kterých je dle všech žen v domácnosti i kolem domu vždy tolik potřeba a které jsou rozhodně mnohem důležitější než nějaká hloupá renovace… Doufám, že všem třem jmenovaným to budu moci někdy v budoucnu vrátit.
 
P.S. Pro zajímavost i pro ty, kteří by chtěli renovaci zažít i na vlastní „kůži“ – cena renovace u tohoto motocyklu se pohybovala cca kolem 20.000,-Kč (včetně nákupu motocyklu v relativně dobrém stavu a za přijatelnou cenu, STK, jeho přihlášení a pojistky), hodiny práce při shánění informací a při vlastní renovaci raději nepočítám. Základ je v trpělivosti, především při shánění chybějících náhrad-ních dílů či výrobě replikovaných součástek, pečlivém rozmyšlení toho, čeho chceme při renovaci dosáhnout, co budeme muset sehnat, co jsme schopni udělat svépomocí a na kolik peněz celkem nás tato „sranda“ vyjde celkově.
 
     No a při myšlence dokonalé renovace a dosažení původního stavu je nezbytné sehnat dobovou literaturu, které je minimum, obrázky, prospekty, návody a pokud možno i zcela zasvěcené informace odborníků. A to je asi ten největší „kámen úrazu.“
Tzv. pamětníků je mnoho, leč informace od nich podávané většinou zavedou renovátora na slepou kolej nebo falešnou stopu.
 
     Takže – pokud se do toho pustíte, přijměte ode mne přání pevných nervů, trpělivosti, štěstí, ale i dobrých lidí, kteří Vám budou schopni poradit či pomoci. 
 
P. S. – „epilog“
 
 
     Tyto stránky vznikly pouze z mé potřeby i touhy vědět něco víc o motocyklech, na kterých jezdím a které jsem renovoval. Možná, že vyvolají řadu diskuzí, protichůdných názorů i sporů, nicméně vznikly především pro moji potěchu. A tak je také berte.
 
     Jeden slavný historik a filosof jednou řekl, že hledání objektivní historické pravdy je blud a zcela nemožné. Vždy záleží na situaci v daný moment, na úhlu pohledu i na dobu, ve které se historický akt posuzuje. Já si to vzal k srdci a nesnažím se ani radit, natož mentorovat. Pouze konstatuji fakta, která jsem se dozvěděl, ať už z jedné nebo druhé strany. A necítím k nikomu zášť, neboť ctím pohled na věc každého, kdo svým názorem či myšlenkou přispěl k této publikaci. Proto na jedné straně uvádím fakta a na straně druhé přání, pocity i sny těch, kteří tyto motocykly v minulosti také sedlali. 
 
     Co se týče renovace vím, že existuje několik skupin renovátorů, kteří mají na způsob renovace zcela odlišné názory. Jedni tvrdí, že veterán se nemá vůbec renovovat, neboť nejcennější na něm je právě ta patina. Druzí naopak podporují renovace, aby vozidlo vypadalo jako nové. Jsou však i takoví, kteří staví přesné repliky dle dobových plánů. Oceňuji přínos všech těchto nadšenců, protože za vším tím je vidět poctivá práce a tak či onak umožňují současníkům zastavit se v jejich překotném tempu a vrátit se o několik let zpět do minulosti.
 
     Já sám jsem chtěl vytvořit motocykl, na kterém mohu bez uzardění jezdit, za kterým se každý otočí a na jehož značku a podrobnosti o něm se každý ptá. A to se mi podařilo, i když ta první skupina renovátorů mi zcela určitě vytkne některé nepřesnosti. Snad mi ale odpustí a bude trochu tolerantní, tak jako já.
 
     Nicméně mi obě motorky působí radost a to bylo hlavní příčinou toho, že jsem se k nim téměř 35 letech znovu vrátil a pro vlastní potěchu vytvořil i tyto stránky...